ZUKLÍN (Podzuklín)

(HORNÍ ZUKLÍN, DOLNÍ ZUKLÍN, ZUKLIN, ČUKLIN, CUKLIN)

V některých pramenech je uváděn pivovar Zuklín, v jiných Podzuklín. Vysvětlení je následné. Obec se jmenovala a jmenuje Zuklín. Podzuklín je její část a pivovar stál právě tam, takže v podstatě obě verze jsou pravdivé. Ještě starší názvy byly Horní Zuklín a Dolní Zuklín. Dějiny Zuklína jsou po dlouhou dobu spojeny s dějinami panství Střela a Hoštice, jehož součástí byl. Vlastní hospodářská agenda velkostatku, v níž by bylo možné dohledat archivní materiály související s historií Zuklína a potažmo i tamějšího pivovaru, se nedocho-vala. Proto je jeho historie jen neúplnou mozaikou, poskládanou z mnoha různých zdrojů.

Do roku 1631 se jako majitel Zuklína uvádí Jan Kryštof Kavka z Říčan a následně jeho manželka Anna. Ta statek prodala Zdeňkovi Ježovskému z Lub, jehož syn Adam Vilém pak roku 1634 Janu Markvartu Kocovi z Dobrše. Roku 1681 koupil od Koců statek Tažovice včetně Zuklína komorník dvorského soudu František Eusebius Khuen z Belassy. V roce 1685 od něho ale Kočové získávají Tažovice zpět výměnou za Čachrov. Zuklín však v rámci této výměny zůstává v rukou Khuenů jako součást čachrovského panství. Roku 1711 se stává novým majitelem zuklínského statku hrabě Václav Ignác Vratislav z Mitrovic, který ho o pouhé dva roky později prodal jezuitské koleji v Klatovech. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 připadl Zuklín studijnímu náboženskému fondu a později roku 1809 byl prodán správci na statcích hraběte Kolovrata v Rychnově nad Kněžnou Erasmu Obstovi, jehož rodina zde hospodařila po dobu dalších 76 let.

Domnívám se, že právě v době, kdy Zuklín drželi Obstové, vznikl v Dolním Zuklíně (Podzuklíně) pivovar. Tereziánský katastr ani Sommerovo statisticko-topografické dílo "Königreich Böhmen" (díl "Prachiner Kreis") z roku 1840 v Zuklíně pivovar ještě nezmiňuje. Sommer zde uvádí pouze zámeček, dva mlýny a pilu. Předpokládám, že někdy ve 40. letech 19. stol. se začalo při jednom mlýně vařit pivo. V poznámkách bývalé strašínské kronikářky paní Anny Duškové nalezneme i jména nejstarších sládků - Karla Harringera v roce 1849 a Viléma Šebesty v roce 1862. Pokud se týká Viléma Šebesty, jednalo se bezesporu o pozdějšího sládka a nájemce z nedalekých pivovarů v Česticích a Bratronicích, kde také roku 1883 zemřel. V roce 1873 je jako majitel zuklínského pivovaru, který zaměstnával dvě osoby, uváděn JUDr. Gustav Obst, roční výstav činil 816 věder, jedna várka 16 věder piva. Pivo zde v této době vařil sládek Josef Marouš, v  90. letech vzpomínaný v rokycanském měšťanském pivovaru.

Ve staré kronice nedaleké osady Pohorsko se můžeme dočíst: "V obci Pohorsko od r. 1860 do r. 1900 bylo dosti odborných živností... Muselo ve zmíněné obci být dosti živo, bylo zde více potahu koňského, povozníci vozili panské dříví do Žichovic. Povozníci, živnostníci i dělný lid chodili do pivovaru v Podzuklíně, kde se čepoval litr piva za 10 krejcarů. Též tam konány byly zábavy, hraní kuželek a hraní zábavných karet a různých sportů, které užívali naši předkové při plném zdraví. Sládkem v podzuklínském pivovaře byl v té době Václav Trnka, majitel hostince v Pohorsku č. 29 a hostinec též měl ve Strašeni. Do pivovaru chodili občané zdejší pro kvasnice se džbány. Tehdy kvasnice, čili droždí nebyly u obchodníka prodávány." Václav Trnka byl posledním podzuklínským nájemcem a sládkem. On a posléze jeho syn vlastnili ve Strašeni výše zmíněný hostinec "U Trnků" v čp. 71.

Od Gustava Obsta koupil Střelské Hoštice a Zuklín 9.4.1885 Muck z Muckenthalu za 165 000 zlatých, aby je téměř obratem se ziskem dále prodal známému "vídeňskému židu" Adalbertu Dubovi. Šumavan z téhož roku o tom píše: "Koupě velkostatku: Velkostatkář p. Albert Dub z Vídně koupil statky Střelhoštice a Zuklín za 340 000 zl. od rytíře Mucka z Muckenthala, který týž statek nedávno koupil od rytíře Obsta cestou exekuční. Jak "Plzeňské listy" píšou, vyznamenává se tento nový majitel tím, že jako zuřivý Němec nadává všemu, co českého. Jsme toho přesvědčení, že ryze české obyvatelstvo krajiny horaždovické a strakonické toho pána brzy naučí lepším mravům."

I v 90. letech dochází k dalším změnám majitelů velkostatku Zuklín. Po Albertu Dubovi jsou zde zmiňováni Fridrich Kronmüller a Nathan Bloch, kašperskohorský továrník, majitel tamější sirkárny, který koupil Zuklín za 40 000 zlatých. Můžeme se domnívat, že podzuklínský pivovar přestal vařit pivo někdy koncem 90. let 19. století. Strašínská kronika sice uvádí, že pivo se zde vařilo ještě v letech 1902/03, ale s touto informací si dovoluji polemizovat.

K postupnému zániku přispěl bezesporu i požár, o němž se dočítáme v časopisu Kvas z roku 1892: Požár pivovaru: "V Podzuklíně u Kašperských Hor vyhořel dne 10. září pivovar G. Kronmüllera a spol. Škoda činí na budovách asi 8000 zl., sládek V. Trnka co nájemce utrpěl asi 1000 zlatých škody. Majitel jakož i sládek nejsou pojištěni. Oheň povstal, jak lze za to míti, založením v stodole. Na hašení nebylo možno pomysliti, an oheň o půl 2. hod. v noci vypukl a pivovar v lesích se nalézá a odevšad jest vzdálen." Právě nevýhodná poloha podzuklínského pivovaru uprostřed lesů byla jednou z hlavních příčin jeho pozdějšího nevyhnutelného konce. Dne 4. 10. 1908 byl velkostatek, jehož výměra tehdy činila 170 ha lesů, prodán knížeti Janu Schwarzenbergovi, který v objektu již zrušeného pivovaru zřídil hájovnu. Některé prameny směřují výrobu piva i do nedalekého Strašína. Například v archivním přehledu živností tehdejšího Okresního úřadu Sušice čteme: "Václav Trnka, pivovar Strašín. Jedná se však samozřejmě o nedaleký Zuklín, resp. Podzuklín. Další indicií vedoucí k nasměrování pivovaru do Strašína by mohl být dům čp. 16 (foto 2), bývalé sídlo první rychty, kam vozili poddaní z celého okolí své desátky. Ty pak panští kočí odváželi do Žichovic. Přibližně v roce 1848, po zrušení roboty, zřídili Strašínští v budově rychty hospodu, kterou později koupil volyňský pivovar a pronajímal ji jednotlivým hostinským. Právě do této budovy umístil spisovatel Karel Klostermann děj svého románu "Hostinný dům". A ještě jinou falešnou stopou vedoucí k nasměrování pivovarské výroby do Strašína mohl být místní, výše uvedený hostinec "U Trnků", patřící rodině podzuklínského sládka Václava Trnky, respektive jimi zde provozovaná stáčírna piva (foto 3). Pivo se však v této době ve Strašíně rozhodně nevařilo.

 

Tomáš Cihlář, Pošumavské pivovary: Po stopách starých pivovarů a pivovárků západního Pošumaví aneb Od Albrechtic až do Žichovic. Vyd. 1.  Sušice: Radovan Rebstöck, 2003. 119 s., [16] s. obr. příl., str. 95 - 97.


 
TOPlist