NEDOSTAVĚNÝ HRAD U STRAŠÍNA

obr. 1  Strašín - celková situace (kresba autor)Na hřebeni ostrohu, který vybíhá z horského masivu nad osadu Lazna do údolí, za nímž se zvedá výšina nesoucí strašínský kostel, se nacházejí pozůstatky středověkého opevnění (k.ú. Strašín, ZM 1:50 000, Kašperské Hory 336 mm od J a 456 mm od Z s.č. - obr. 1). Hřeben je přeťat příkopem s vnějším valem. Jihozápadní bok ostrohu není dostatečně strmý, aby lokalitě poskytoval přirozenou ochranu. Proto příkop a val pokračují do úbočí. Zde je však opevnění náhle ukončeno. Bez ochrany se tak ocitá zbývající část boku předpokládaného areálu i jeho snadno přístupná severní partie (obr. 2). V ploše hradiště nejsou obr. 2  Strašín - Lazna - nedostavěný hrad. Zaměření r. 1980 J. Anderle, D. Anderlová protínáním na stolku (kresba autor)patrné zbytky staveb. Pouze nad západním úsekem příkopu se nalézá zídka nasucho stavěná z kamene, která je vysoka nejvýš asi jeden metr. Narušuje ji zřejmě recentní zásah. A. Sedláčkem (1897, 103) uvedený popis lokality se zmiňuje o dalších podobných zídkách. V terénu se je nepodařilo jednoznačně ověřit. Nejvyšší místo v areálu zaujímá skalní blok vysokýobr. 3  Strašín - Lazna - nedostavěný hrad - okraj nádoby (kresba autor) kolem dvou metrů, který obklopují další menší balvany. Ve škvírách mezi nimi bylo nalezeno několik atypických zlomků keramiky. Střepy jsou hnědé až černé barvy, některé se značnou příměsí tuhy. Ze sběru r. 1987 pochází z prostoru nad severozápadním koncem zídky okraj nádoby (obr. 3). Pokud bylo při povrchovém průzkumu možné zjistit, na lokalitě není kulturní vrstva. Zlomky keramiky byly nalézány na povrchu podloží pod tenkou vrstvou humusu. Získanou keramiku lze rámcově zařadit do 2. pol. 13. stol.

foto Josef PeckaStav lokality ukazuje, že zde máme co činit s nedostavěným středověkým hradem. Sporadický výskyt archeologického materiálu, stejně jako absence patrných stop zástavby hradiště, neboť zmíněnou zídku je sotva možné považovat za součást nějaké regulérní stavby, naznačuje, že výstavba hradu byla zastavena velmi záhy a že úsek příkopu a valu byl jejím hlavním výsledkem.

Historické okolnosti budování hradu, zdá se, poněkud osvětlují dvě listiny ze 2. pol. 13. stol., které se týkají Strašína. Vyplývá z nich, že strašínský kostel spravovali strakoničtí johanité. Roku 1254 slibuje příslušník řádu plebán Mikuláš svěřený kostel pečlivě opatrovat pro čest boží a prospěch řádu (RBM II, 16 p. 7). V r. 1274 Vítek z Krumlova spolu se syny dává na vědomí, že před léty prodal ves Strašín (Strazen) se dvěma mlýnyfoto Josef Pecka a pozemky "na druhé straně potoka" paní Kristině a jejímu synu Mikuláši z Prahy (RBM II, 2799 p. 1227). Naskýtá se v této souvislosti otázka, zda tento syn a plebán Mikuláš nejsou jedna osoba. Paní Kristina po pěti letech vše prodala za 100 marek strakonickým johanitům. Na jejich naléhání "a mnoha řádných mužů" potom Vítek se syny prodal za 20 marek ještě díl lesa při zmíněné vsi (ibidem). Zdá se tedy pravděpodobné, že hrad nad Strašínem počali budovat Vítkovci a že opuštěné stavby souvisí s jejich resignací na zdejší zboží.

 

Literatura a prameny: RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, ed. ]. Emler, Praha 1882. Sedláček, A. 1897: Hrady, zámky a tvrze Království českého XI. Praha.

Jan Anderle, Nedostavěný hrad u Strašína, in: Castellogica bohemica 2, Praha, 1991, str. 327-330.


 
TOPlist